Název

Lom Kosov

Popis

Lom Kosov u Berouna byl otevřen v době rozšiřování provozu Králodvorskou cementárnou v roce 1909. Surovina byla zpočátku odvážena do cementárny koňskými povozy, ovšem už v roce 1911 byl lom spojen s cementárnou visutou nákladovou lanovkou. Pohonná jednotka lanovky byla umístěna na Kosově, napínací zařízení pak v Králově Dvoře. Podpěrné sloupy byly dřevěné. V té době již byl lom dostatečně otevřen a do lomu byl pořízen kolejový parní nakladač. Princip těžby byl takový, že byla podél stěny postavena kolejová dráha, po které se nakladač pohyboval. Souběžně s touto dráhou vedla další, na které stál dřevěný zásobník. Aby nedocházelo ke zbytečným prostojům a také, aby byly vozíky plněny rovnoměrně, nebyla surovina nakládána přímo do vozíků, ale do zásobníku. Vedle zásobníkové dráhy byla postavena polní drážka o rozchodu 650 mm, na které byly ze zásobníku plněny vozíky a koňmi odváženy ke stanici lanovky. Vozíky samotné měly odnímatelnou korbu, jenž byla zavěšována na lanovku. Lom byl postupně zahlubován, až byl otevřen ve dvou etážích (tj. patrech lomu, přičemž 1 etáž je tím nejvyšším patrem). Vozíky pak byly vytahovány k lanovce šikmým řetězovým výtahem. Rozpojování suroviny bylo prováděnotrhacími pracemi. Později byl lom vybaven vrtnými kladivy na stlačený vzduch. V roce 1931 prošla lanovka důkladnou rekonstrukcí. Dřevěné sloupy byly nahrazeny železnými, byly zřízeny čtyři nové sloupy a nosná i tažná lana byla vyměněna za silnější. Po této rekonstrukci se rychlost lanovky pohybovala okolo 2,5 m/s. Jeden naložený vozík vážil 1192 kg (522 kg prázdný vozík, 670 kg zátěž). Sled vozíků byl 43 m, takže hodinový výkon lanovky se v ideálním případě pohyboval okolo 140 t/h.. Za druhé světové války odmítali majitelé v době zemědělských prací své koně najmout a Kosov se tak dostal do problémů s dopravou. Z toho důvodu byla v roce 1940 zakoupena od firmy Orenstein a Koppel dieselová lokomotiva typu RL 1c. O rok později pak byla přistavěna
malá dřevěná remíza. V roce 1941 těžba v lomu Kosov utichá. Lom je v té době otevřen dvěma etážemi na úrovni 358 a 378 m. n. m. při šířce 230 m a délce 210 m.
Sloužil k těžbě korekčních surovin při výrobě cementu. Velkolom Čertovy schody v něm v letech 1959 až 1989 těžil vápenec. Nejprve byl na cementárnu napojen mezistanicí lanovky, která vedla až od Koněprus z Císařského lomu. V 50. letech byl od cementárny proražen kilometr dlouhý tunel, ve kterém byl umístěn pásový dopravník pro transport vytěžené suroviny. Majitelem lomu je Velkolom Čertovy schody, a.s. Nyní je vyhlášen jako prý pěkné koupaliště a pro potápění. Neoficiálně! Potápět ani koupat se v lomu samozřejmě nesmí, ale všichni se tam koupou a potápějí. Oficiální zákaz vstupu napsaný na prakticky každém kameni nikdo nedodržuje. Průzračně modrá voda a spousta možností ke skákání i odpočinku lidem za trochu rizika jednoznačně stojí. Opuštěné a zatopené těžební místo připomíná scény ze sci-fi filmu nebo z reportáže National Geographic.
Počasí: +17°C, polojasno, bezvětří.

Období

Statistiky

  • 43 fotek
  • 2 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Lom Kosov
Komentáře Přidat